Konečně jsem se ubytoval a nastavil si internet a můžu o tom hodit zprávy do světa!
Vyrazili jsme autem 21.8. po deváté hodině ranní na cestu do Saint-Étienne. Cesta byla rozvržena do 2 dní, 1. den se mělo dorazit do Štrasburku (cca 800km) a další den dojet do S-E (550km). Na cestu nám vyšlo snad nejhorší možné počasí, tzn. hrozný vedro! Naštěstí jsme neuvíznuli na dálnici v Německu, protože při těch teplotách přes 30 stupňů by jsme se nejspíš upekli a mohli maximálně házet vražedné pohledy do ostatních aut s klimatizací. Večer jsme vyrazili ještě na večerní procházku po Štrasburku, přičemž v 8 večer tam bylo 29 stupňů! Zvláštností bylo seřízení semaforů v celém městě. V Čechách se snaží aby auta mohly chytit "zelenou vlnu", kdežto ve Štrasburku jsou semafory po 10ti metrech a sotva vám blikne zelená, tak o 10 metrů před váma blikne na semaforu červená, takže popojíždění po městě je pěknej opruz a dost často se pohybujete rychlostí chodců. Francouzi na to ale asi mají podstatně víc trpělivosti než my, řidiči to brali s klidem a vypadali, že jsou na to zvyklí. Noc jsme strávili v klasickém hotelu F1, kde nás první půlku noci nosili francouzští středoškoláci, kteří očividně nechtěli spát, ale byl jsem tak utahanej, že mi to ani moc nevadilo.
Další den jsme vyrazili raději o něco dřív, ať se vyhneme největším vedrům přes poledne a dorazíme raději do S-E o něco dřív, ale nepovedlo se... Sice po francouzských dalnicích se jede úplně perfektně, ale je to prostě daleko. Naší koordinátorce (Charlottě) jsme napsali sms, že tam za hodinu budeme, ale selhala technika a sms se prostě doručit nechtěla. Nakonec jsme skončili před ubytovnou a čekali co bude. Sms se nakonec doručila a o chvílí později dorazila Charlotta i s dalšíma studentkama, co tam budou studovat se mnou. Předala nám klíče od bytu a my jsme se mohli nastěhovat a osprchovat. Pak jsme s ostatními vyrazili na poznávací cestu po S-E a podívali se na školu, do obchodního centra a navštívili i bankomat. Celkově škola podle mě není hezčí než ekonomka na MU, ale je v komplexu s ostatníma fakultama a nádherných parkem, takže to má rozhodně své kouzlo. Jinak ve městě je naprosto mrtvo, francouzi ví, že venku je vedro a raději tam nelezou, takže na 2. největším bulváru jsme za 10 minut chůze potkali snad 3 lidi. Uvidím jak to tu bude v dalších týdnech, až se semka má vrátit život do ulic, ale zatím to tu vypadá klidný a v pohodě. Zítra mě čeká první hodina ve škole, kde bych si měl procvičit základy francouzštiny a poznat ostatní studenty.
Tak se zatím mějte a držte mi zítra palce :)
A.
Vyrazili jsme autem 21.8. po deváté hodině ranní na cestu do Saint-Étienne. Cesta byla rozvržena do 2 dní, 1. den se mělo dorazit do Štrasburku (cca 800km) a další den dojet do S-E (550km). Na cestu nám vyšlo snad nejhorší možné počasí, tzn. hrozný vedro! Naštěstí jsme neuvíznuli na dálnici v Německu, protože při těch teplotách přes 30 stupňů by jsme se nejspíš upekli a mohli maximálně házet vražedné pohledy do ostatních aut s klimatizací. Večer jsme vyrazili ještě na večerní procházku po Štrasburku, přičemž v 8 večer tam bylo 29 stupňů! Zvláštností bylo seřízení semaforů v celém městě. V Čechách se snaží aby auta mohly chytit "zelenou vlnu", kdežto ve Štrasburku jsou semafory po 10ti metrech a sotva vám blikne zelená, tak o 10 metrů před váma blikne na semaforu červená, takže popojíždění po městě je pěknej opruz a dost často se pohybujete rychlostí chodců. Francouzi na to ale asi mají podstatně víc trpělivosti než my, řidiči to brali s klidem a vypadali, že jsou na to zvyklí. Noc jsme strávili v klasickém hotelu F1, kde nás první půlku noci nosili francouzští středoškoláci, kteří očividně nechtěli spát, ale byl jsem tak utahanej, že mi to ani moc nevadilo.
Další den jsme vyrazili raději o něco dřív, ať se vyhneme největším vedrům přes poledne a dorazíme raději do S-E o něco dřív, ale nepovedlo se... Sice po francouzských dalnicích se jede úplně perfektně, ale je to prostě daleko. Naší koordinátorce (Charlottě) jsme napsali sms, že tam za hodinu budeme, ale selhala technika a sms se prostě doručit nechtěla. Nakonec jsme skončili před ubytovnou a čekali co bude. Sms se nakonec doručila a o chvílí později dorazila Charlotta i s dalšíma studentkama, co tam budou studovat se mnou. Předala nám klíče od bytu a my jsme se mohli nastěhovat a osprchovat. Pak jsme s ostatními vyrazili na poznávací cestu po S-E a podívali se na školu, do obchodního centra a navštívili i bankomat. Celkově škola podle mě není hezčí než ekonomka na MU, ale je v komplexu s ostatníma fakultama a nádherných parkem, takže to má rozhodně své kouzlo. Jinak ve městě je naprosto mrtvo, francouzi ví, že venku je vedro a raději tam nelezou, takže na 2. největším bulváru jsme za 10 minut chůze potkali snad 3 lidi. Uvidím jak to tu bude v dalších týdnech, až se semka má vrátit život do ulic, ale zatím to tu vypadá klidný a v pohodě. Zítra mě čeká první hodina ve škole, kde bych si měl procvičit základy francouzštiny a poznat ostatní studenty.
Tak se zatím mějte a držte mi zítra palce :)
A.
Žádné komentáře:
Okomentovat