ARGENTINA Z PRVNÍ RUKY

neděle 29. srpna 2010

První týden je úspěšně za mnou

Zdravím všechny čtenáře, ačkoliv nepředpokládám, že vás je víc jak 2 :D Jestli jo, tak mi dejte vědět co chcete vědět a o čem a já tu něco stvořím :)

Škola probíhala tenhle týden v dopolední výuce od 8:30 do 12 s 1 půl hodinovou pauzou. Šlo o intenzivní kurz francouzštiny kde jsme se měli seznámit s nejdůležitějšíma frázema, které budeme potřebovat pro přežití. Nebylo to zase tak náročný, ale moc mě to teda nebavilo, většinou nuda ve škola jako vždy... V odpoledních hodinách pak probíhalo papírování a různé seznamovaní se školou, městem, obchody a tak. Co se týká papírování, tak jsem podepsal už snad 20 různých věci a už ani pořádně nevím co k čemu bylo dobré. A snad poprvé jsem viděl, že by se podepisovala smlouva podepisovala na každé straně. Aspoň jsem si pořádně procvičil svůj podpis...

Co se týká města, tak je vcelku malý a všude se dá dojít pěšky, pokud není potřeba jít až někam na kraj města. Já se pohybuju po centru a tam je vše potřebné. Jezdí tu tak 5 linek šalin a 5 linek busů. Možná je jich víc, ale zatím jsem je neviděl. MHD jsem použil 1x na cestu do IKEI a bylo hrozně nacpaný, takže pěškobus je rozhodně nejlepší volba. Město je z mého pohledy špinavý a některých místech neuvěřitelně smrdí. Po celým městě se válí exkrementy od psů a holubů a francouzi nevypadají, že by s tím někdy chtěli něco udělat. Přes den bylo město v prvních dnech úplně prázdný, ale jak končí léto, tak se frantíci vrací z dovolené a začíná to vypadat jak v Brně. Počasí tu je rozhodně teplejší než v ČR.

Skupina "Erasmáků" se pomalu rozrůstá a během týdne přijížděli další a další, takže teďka nás už může být skoro 15 z celkového počtu 35. Někdy v příštích příspěvcích se o nich trošku rozepíšu, protože rozdíly v mentalitách některých zemích jsou úplně odlišné a tenhle odstavec by se rozrostl na celou stránku :) Všichni jsou úplně v pohodě a vypadá to, že si užiju s nima spoustu legrace během následujícího roku.

Ceny jsou tu rozhodně vyšší než v České republice, ale ne zase tak rapidně. Třeba cena sýrů, vín, müsli, ovoce a zeleniny je nižší, ale třeba pivo tam je neuvěřitelně přehnaně drahý. Když jdete do "pubu" a dáte si pivo, tak vás to vyjde na něco přes 2 eura na 0.25l piva. Nechápu význam dávat pivo do čtvrtinky, když se člověk toho ani pořádně nenapije a ještě k tomu to není ani moc dobrý. Klasický francouzský pivo je nějaká kombinace s vínem a celkově to není nic pro mě. Český pivo jsem tu ještě nikde neviděl, maximálně nějakýho Heinekena.

Jinak ještě musím poznamenat, že jsem dávali erasmákům koštovat Slivovici. Doufám, že se mi podaří sehnat nějaký fotky jejich tváří, protože to byla neuvěřitelná sranda :D Zkřivený, rudý tváře, kašel, nutnost to zapít vodou.... no prostě sranda, každopádně nikdo z těch co to koštovali to už nikdy nechce pít.

Další příspěvek přidám zase až bude čas, takže těžko říct kdy :) Tak se doma bavte a vzpomínejte na mě!
A.

neděle 22. srpna 2010

Cesta do Francie

Konečně jsem se ubytoval a nastavil si internet a můžu o tom hodit zprávy do světa!


Vyrazili jsme autem 21.8. po deváté hodině ranní na cestu do Saint-Étienne. Cesta byla rozvržena do 2 dní, 1. den se mělo dorazit do Štrasburku (cca 800km) a další den dojet do S-E (550km). Na cestu nám vyšlo snad nejhorší možné počasí, tzn. hrozný vedro! Naštěstí jsme neuvíznuli na dálnici v Německu, protože při těch teplotách přes 30 stupňů by jsme se nejspíš upekli a mohli maximálně házet vražedné pohledy do ostatních aut s klimatizací. Večer jsme vyrazili ještě na večerní procházku po Štrasburku, přičemž v 8 večer tam bylo 29 stupňů! Zvláštností bylo seřízení semaforů v celém městě. V Čechách se snaží aby auta mohly chytit "zelenou vlnu", kdežto ve Štrasburku jsou semafory po 10ti metrech a sotva vám blikne zelená, tak o 10 metrů před váma blikne na semaforu červená, takže popojíždění po městě je pěknej opruz a dost často se pohybujete rychlostí chodců. Francouzi na to ale asi mají podstatně víc trpělivosti než my, řidiči to brali s klidem a vypadali, že jsou na to zvyklí. Noc jsme strávili v klasickém hotelu F1, kde nás první půlku noci nosili francouzští středoškoláci, kteří očividně nechtěli spát, ale byl jsem tak utahanej, že mi to ani moc nevadilo.

Další den jsme vyrazili raději o něco dřív, ať se vyhneme největším vedrům přes poledne a dorazíme raději do S-E o něco dřív, ale nepovedlo se... Sice po francouzských dalnicích se jede úplně perfektně, ale je to prostě daleko. Naší koordinátorce (Charlottě) jsme napsali sms, že tam za hodinu budeme, ale selhala technika a sms se prostě doručit nechtěla. Nakonec jsme skončili před ubytovnou a čekali co bude. Sms se nakonec doručila a o chvílí později dorazila Charlotta i s dalšíma studentkama, co tam budou studovat se mnou. Předala nám klíče od bytu a my jsme se mohli nastěhovat a osprchovat. Pak jsme s ostatními vyrazili na poznávací cestu po S-E a podívali se na školu, do obchodního centra a navštívili i bankomat. Celkově škola podle mě není hezčí než ekonomka na MU, ale je v komplexu s ostatníma fakultama a nádherných parkem, takže to má rozhodně své kouzlo. Jinak ve městě je naprosto mrtvo, francouzi ví, že venku je vedro a raději tam nelezou, takže na 2. největším bulváru jsme za 10 minut chůze potkali snad 3 lidi. Uvidím jak to tu bude v dalších týdnech, až se semka má vrátit život do ulic, ale zatím to tu vypadá klidný a v pohodě. Zítra mě čeká první hodina ve škole, kde bych si měl procvičit základy francouzštiny a poznat ostatní studenty.

Tak se zatím mějte a držte mi zítra palce :)
A.

pátek 20. srpna 2010

První příspěvek

Zdravím všechny!

Můj historicky první příspěvek na blogu, na kterém hodlám publikovat všechny svoje úžasné zážitky, které ve Francii na Erasmu zažiju. Každopádně bych rád pozdravil Ríšu, kterému je taky tento první příspěvek věnován, protože mi pomohl s jeho založením! :D

Jinak stručně - zítra 21.8. 2010 odjíždím na rok na studijní pobyt do Francie do Saint-Étienne studovat krásy ekonomie a francouzských žen. Společně se mnou jede 1 nejmenovaná spolužačka z ekonomky, takže se nemusíte bát, že se ve světe ztratím sám. Semka budu (snad) pravidelně dávat novinky a případně nějaké ty fotky... :)

Zatím si užijte zbytku léta, já se jdu psychicky připravit na celovíkendovou cestu dlouhou 1350 km až do Francie...
A.